Historie rumu

Pozoruhodný příběh rumu a jeho výroby začíná u počátků pěstování cukrové třtiny. Ta původně rostla pouze v Indonésii. Čínští obchodníci rozšířili její známost do Indie a Asie, odkud ji Arabové přinesli do Severní Afriky a na Blízký Východ. Odtud už byl jen krůček k tomu, aby se dostala do Evropy a následně dále do světa.

Pokud bychom chtěli znát datum, kdy byl vyroben první rum, měli bychom těžké pořízení. Jisté je, že benátský kupec a cestovatel Marco Polo se již ve 14. století zmínil, že během svých cest na Východ narazil na podivné víno vyráběné z cukru, čímž nevědomky zanechal jednu z prvních zpráv o existenci rumu.

Počátky výroby karibského rumu

Historickým milníkem a základním kamenem pro rozvoj rumu byla druhá plavba Kryštofa Kolumba do Ameriky v roce 1493, během které přivezl do Karibiku semínka cukrové třtiny. Úrodná karibská půda měla všechny předpoklady pro pravidelnou a bohatou sklizeň. Co zatím chybělo, byly lidské síly, které by úrodu sklidily a zpracovaly. Historický vývoj rumu tak byl prozatím odkázán na první drobné experimenty domorodých karibských nadšenců.

Pěstování nové plodiny si však rychle získalo pozornost evropských boháčů, kteří vycítili skvělou investiční příležitost. Do karibských kolonií začali transportovat tisíce otroků z podrobených afrických zemí. Konečně se na jednom místě ocitla společně bohatá zásoba cukrové třtiny, dostatek pracovních sil a v neposlední řadě také dostatek kapitálu. Celý proces však zdaleka nebyl u konce. Jak totiž vyrobit rum, když nikdo nezná pořádně recept?

  

 

Otroci dováženi z afrických zemí významně pomohli k rozvoji výroby a produkce rumu 
 

Od pekelné lihoviny k exkluzivnímu rumu

První amatérské pokusy o výrobu karibského rumu byly prováděny právě otroky, kteří zjistili, že melasu čili lepivý a sladký sirup, který zbývá po zpracování cukrové třtiny, lze po přidání vody a zkvašení přeměnit na alkohol. První odvážlivci, kteří neměli strach novou tekutinu vypít, nemohli být nikterak nadšeni. Chuť rumu byla těžká a zcela jiná než doposud známé nápoje, pro mnohé byla dokonce odpuzující. Historie rumu tak v 16. století zaznamenává spíše zmínky o "ďábelském zabijáku" nebo "pekelné a příšerné lihovině", kterou pili zejména otroci na plantážích.

Po stopách historie rumu napříč světem

S rozvojem výrobních postupů, mořeplavby a mezinárodního obchodu začala i rumová cesta napříč kontinenty, která významným způsobem historii rumu ovlivnila. Její směr a intenzitu určovali zejména angličtí a holandští námořníci, kteří rum svědomitě představovali všem dosud nezasvěceným národům. Povědomí o rumu se tak dostalo i do zemí jako Peru, Guatemala, Martinik, Madagaskar, Seychely a mnohých dalších. Výrobní postupy byly, a vlastně stále jsou, v každé z těchto zemí neustále zdokonalovány a obměňovány podle místních tradic a podmínek.
 

Nejlepší přítel námořníků

Námořníci a piráti mají v historii rumu svou nezastupitelnou úlohu. Již v roce 1655 britský admirál Penn při dobytí ostrova Jamajka zjistil, že rum je zde nejen oblíbeným nápojem, ale také že při skladování v sudech vydří déle poživatelný než například voda nebo pivo. Proč tedy námořníkům během dlouhých cest nenabízet právě rum.

Ačkoliv neoficiálně konzumovali námořníci rum již mnohem dříve, teprve od roku 1731 se Britům podařilo prosadit zákon, který každému námořníkovi dával právo na denní příděl buď pinty vína nebo půl pinty rumu. Pro představu, jeden takový denní příděl se rovnal zhruba 7 panákům rumu. Nezapomeňte ale, že tehdejší námořnický rum obsahoval přes 75 % alkoholu.

Původní myšlenka, že chutný alkoholový úplatek udrží mezi posádkou na dlouhých a krutých plavbách dobrou morálku, tak došla poměrně předvídatelného konce. Po zavedení tohoto zákona představovali opilí námořníci zásadní problém. Postupem času se proto denní příděl rumu snižoval, až byl v roce 1970 úplně zrušen.

A jak se rum dostal mezi piráty?

Mnoho karibských ostrovních států rádo prodávalo námořníkům rum za zvýhodněné ceny, aby udržovali jejich přítomnost u svých břehů a měli tak levně k dispozici ochranu právě před piráty. Na druhou stranu, většina pirátů se rekrutovala z bývalých obchodníků či námořníků. Moc dobře proto věděli, kde si tento zázračný a všestranný nápoj na dlouhé plavby obstarat.

Užitečné odkazy z článku: RumySeychelské rumyGuatemalské rumy